O svém velkém úspěchu napsala sama závodnice. Přejeme příjemné počtení 🙂
Ahoj, jsem Sofie Kinclová, je mi 17 let a dělám rychlostní kanoistiku v oddíle Sport Zbraslav. Letos jsem se nominovala na Mistrovství Evropy juniorů v Srbsku, kde jsem jela všechny individuální tratě. Závodila jsem na trati 200, 500 a 1000 metrů. Získala jsem dvě stříbrné medaile z K1 500m a K1 1000m. Na K1 200m jsem dojela na celkovém 14.místě. K1 500m je dívčí olympijská disciplína a uspět na ní je mnohem těžší než na kilometru. Společně se mnou tam byl i můj trenér Michal Pfoff který mi ve všem pomáhal.
Do Srbska jsme přijeli v úterý odpoledne a od čtvrtka do neděle se závodilo. Na tréninku jsem byla trochu nervózní, protože všude v trati a podél břehů byly řasy. Prvním odjetým závodem pro mě byl kilometr. Jelo se mi výborně. Byl to první start z bloku a moc se mi nepovedl. Třikrát jsem zabrala do bloků, ale proto jsem byla ráda, že si startů mohu zkusit, co nejvíc a na finále K1 500m být 100% připravená. Myslím si, že finále kilometru se mi povedlo. Bylo z toho druhé místo, ale já jsem úplně spokojená. Aspoň mám rezervu na Mistrovství Světa. Získala jsem první medaili pro Českou republiku na tomto šampionátu, což mi udělalo ohromnou radost. Po dojetí kilometru se mi stala vtipná věc. Kromě toho, že jsem si nevzala boty a šla jsem na stupně vítězů bosa, mi někdo ukradl z cílového stanu dres. Před startem jsem byla 50 minut na vodě, protože se rozbily bloky a půl hodiny je opravovali, takže při vyhlašování se snažili dohnat ztracený čas. Byl trochu chaos. Po závodě jsem si sundala dres a nechala jsem si ho ve stanu i s pádlem. Po vyhlášení jsem se do stanu vrátila a někdo si můj dres vzal, ale byl dost hodný na to, aby mi nechal mé závodní číslo. Šla jsem za pořadateli, ale nikdo nic nevěděl. Půjčila jsem si nový dres a mohla jsem zase závodit.
Další trať, která mě čekala, byla K1 500m. Tuhle trať jezdím hrozně ráda, ale zatím v ní nejsem úplně nejlepší. Měla jsem nejtěžší jízdu, ale byla jsem ráda, protože jsem se s nejlepšími dívkami porovnala už před finále. V cíli jsem se finále hodně bála, protože jsem dojela čtvrtá o 4 vteřiny. Jelo se mi hrozně divně. Vždy po dojetí rozjížděk se dají dohromady všechny časy a porovnají se. Dojela jsem 4., ale když jsem zjistila, že jsem celkově dojela 5., tak se mi ulevilo. Jela se mnou nejlepší kajakářka ze Srbska. Postoupila přímo do finále a mě čekala mezijízda, ve které jsem dojela druhá. Postoupila jsem do finále a už z to jsem měla velkou radost. Poslední den závodů, jsem v 9 hodin ráno vyrážela na start K1 500m, ale cestou k lodi jsem si nejdříve zapomněla pádlo a i akreditaci. Běžela jsem zpátky do stanu a měla jsem pouze 8 minut do závodu. Nebylo to úplně profesionální, ale mě to sedlo dokonale. Vždycky jsem pomalá, pomalu jdu na vodu a mám hodně času. Teď jsem byla pod tlakem, tak jsem rychle sedla do lodi a vyrazila hned na start. Přijela jsem a všichni už byli připravení před bloky. Naposledy jsem si couvla a sundala řasy z lodi. Závod se mi povedl, i když po prvních 100 metrech jsem byla tak 8. nenechala jsem se rozházet ztrátou a dala jsem do toho maximum. Foukal silný protivítr zprava, a to bylo přesně to, na co jsem celé závody čekala. Když je protivítr já jedu a ostatní stojí. Dojela jsem ztrátu a od Srbky, která mi v Rozjížďce ujela o 4 vteřiny, jsem byla pouze 0.5 vteřiny. Druhé místo bylo naprosto nečekané. Byla jsem hrozně ráda.
Bělehradě jsem jen nezávodila. První den jsem šla na zahájení jako vlajkonoš, a poslední den jsme vyrazili do města na památky, abychom jen neleželi na hotelu v posteli. Ze závodů jsem nadšená, ale přece jenom mám dvě druhá místa a tím velký prostor na zlepšení. Za 5 týdnů mě čeká Mistrovství Světa, kde zase pojedu všechny singlové kategorie. Doufám, že se zase poperu o co nejlepší výsledek.
Sofie Kinclová
Sofie u nás trénuje od nového roku kdy k nám přestoupila z vodáckého oddílu Sparty. Na začátku jsme měli trochu obavy, jak to všechno bude fungovat. Přece jenom najednou se u nás měla připravovat na sezónu závodnice s ambicemi na mezinárodní výsledky. Ale jak je vidět všechno klape dobře a první výsledky naší společné práce se objevují. Doufám, že do budoucna nezůstane jenom u Sofie ale i ostatní závodníci z našeho oddílu se prosadí na mezinárodní scéně.
Michal Phoff – trenér
