Sofie Kinclová je juniorskou mistryní světa !!!
Přečtete si reportáž přímo od Sofie dále v článku …..
Když jsem se dozvěděla, že Mistrovství světa juniorů bude v Rumunsku, tak jsem byla hrozně ráda. V Rumunsku jsem totiž byla poprvé před 2 lety na ME a získala jsem svou první medaili. Před MS jsem měla zánět šlach a nosila jsem berle. Den před odletem jsem byla u fyzioterapeuta a trn mi řekl, že berle mužů nechat doma a začít normálně chodit. Byla jsem hrozně ráda, protože už jsem je nechtěla ani minutu. Přiletěli jsme s celým týmem a trenérem Michalem Pfoffem do Rumunska a jeli jsme ještě 2 hodiny autobusem k hotelu. Hotel byl skvělý akorát trochu zvláštně vařili a večeře jsem měli až od 20 hodin. První den jsme jeli na závodiště a tam jsme byli celý den. Rozjížděli jsme se, koukli jsme se po závodišti a šli jsme na jídlo. Přijeli jsme na hotel a měli jsme poslední schůzi před začátkem závodů. Dostali jsme čísla a akreditace.
Závidím vždy brzy ráno. První jsem jela rozjížďku kilometru. Myslela jsem, že vyhrávám a jela jsem v trochu rychlejším tempu než jsme zvyklá rozjížďky najíždět. V cili mě předjela mexičanka a postoupila přímo do finále. Mě ten samý den čekala ještě mezijízda, kterou jsem o několik vteřin vyhrála. Další dny jsem jela ještě 500 a 200 metrů. Na 500 nebyl přímý postup, takže se cela jízda jede pomaleji. V mezijízdě jsem byla zase první. Poté jsem jela ještě 200, ze které jsem se dostala do Fb.
První finále byl kilometr. Skoro celé závody foukal hodně silný protivítr. Podmínky, které jsme měli na kilometr, byly snad nejhorší, co jsem kdy zažila. V takhle silném větru bylo skoro nemožné zajet a udržet se v bloku. Celou dobu jsme museli pádlovat a bylo úplně jedno, že ještě nezazněl startovní povel. Povedl se mi start, takže jsem vedla úplně celý závod. Závod jsem celý odjela v dobré frekvenci, ale šetřila jsem si síly, kdyby se náhodou někdo nečekaný dostal z vlny dopředu. Vítr byl silnější a silnější a já byla jediná, kdo stále mohl. 800 metrů závodu jsem si hlídala opravdu jen to, abych se náhodou necvakla. 50 metrů před cílem jsem už věděla, že vyhraju Mistrovství světa a jen jsem se usmívala a dojela volněji s 2 vteřinovým náskokem. Bylo to skvělé. Hrála nám naše česká hymna a to je úžasné. Po Evropě jsem řekla, že jsem měla rezervu a potvrdilo se to. Kvůli větru jsem se teda možná stala Mistriní světa s nejhorším časem, ale aspoň jsem si závod mohla pořádně dlouho užít. Jela jsem čas 4:41, což je o 40 vteřin pomalejší než na ME.
Připravovala jsem se ještě na malé finále 200, kde jsem dojela 8. Úplně poslední závod, který mě čekal byla 500. Poprvé za závody se otočil vítr a foukalo do zad. V tom to neumím, ale i tak z toho bylo skvělé 7. místo. Závody byly těžké, soupeřky silné a já už unavená, ale hrozně jsem si to užila.
Sofie Kinclová závodnice Sport Zbraslav
