Tento rok se mistrovství Evropy konalo v nové lokalitě a to v Chorvatsku na řece Neretvě v Metkoviči. Počasí závodům přálo to až moc. Skoro tropické teploty a vítr proti proudu zavinil, že se závodilo buď ráno nebo večer.
Náš tým odjel na mistrovství ve velmi skromném složení v podobě 6 závodníků. Můj start v kategorii K1 muži byl v sobotu v 17:00. Na start jsem se postavil ještě s dalším českým borcem, naší maratonskou jedničkou, Jakubem Adamem.
Na závod se vítr uklidnil, takže nic nebránilo předvést špičkový výkon. Po velmi vydařeném startu jsem hned šel dopředu do čelní skupinky. To trvalo ale asi tak 4 min než mě budoucí mistr evropy oklepal nástupem jako zralou švestku, zkusil jsem to ještě na křížovce, ale to nemělo taky dlouhé trvání. Na první otáčku cca po 1,7 km jsem přijížděl s 30 sekundovým odstupem na 10ti členné čelo závodu. Nepanikařil jsem a jel druhou skupinku, po 5 km jsem spadnul při trháku a snaze udržet vlnu od člunu rozhodčích. Stále jsem neztrácel hlavu s tím že za mnou je Dán, s kterým to zas dojedu. Nebyl. Hlavu jsem začal ztrácet. Po zjištění, že jsem tak na 19. místě a za mnou už vlastně nikdo není mi do smíchu rozhodně nebylo. No co 25 km za svý tak není špatný. Bylo to špatný ale přátelská atmosféra na předbězích mě nakonec dotáhla do cíle v novém osobním rekordu na ICF maraton 2:13:40 bohužel s odstupem na vítěze 8 min což je dost bída. Celkové 16/26 je takový můj standard.
Ostatní bylo super. Chorvati se o nás dobře starali a dokonce jsme si udělali výlet do Mostaru, který je v Bosně a Hercegovině. Na závěr musím víc makat ať nejsem skoro poslední 🙂
David Kotrč
